MKV

Poděkování lidem z MKV

S kolegyní pracujeme v Poradenském centru pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou v rámci Centra J. J. Pestalozziho o.p.s. Chrudim. A jako každý rok o prázdninách jsme i letos pro děti z dětských domovů pořádali tábor. Tentokrát padla volba na hotel Renospond ve Zderazi u Toulavcových Maštalí, což je kousek od Chrasti, kde sídlí zdravé jádro MKV. Já sám jsem členem MKV a tak mě napadlo kluky oslovit a naše děti společně svézt na čtyřkolkách, abychom jim zpestřili táborový program. Oslovil jsem tedy Láďu Novotného a ten mi přislíbil, že se kluci v dohodnutém termínu dostaví. Sám se bohužel dostavit nemohl, ale přesně dle dohody, v pátek 19. 8. večer, dorazili kluci na třech čtyřkolkách a jedním side by side Emu. Pro děti to byla ohromná atrakce, kluci byli opravdu výborní a snažili se, aby si děti svezení užily. Přestože jedna ze čtyřkolek měla defekt (proražená guma), nenechali si kluci zkazit náladu a dětem se věnovali s maximálním nasazením. Když jsme pak na závěr tábora mluvili o tom, co pro děti bylo nejzajímavější, jednoznačně se shodly, že to bylo svezení na čtyřkolkách. A tak chci lidem z MKV poděkovat za jejich vstřícnost a ochotu, s jakou dětem z dětských domovů zpestřili táborový pobyt. Dík!

Tomáš Potůček

Poloosa 2011

Krásná krajina promočená dvoudenním deštěm, mazlavé jílovité bahno, prostě ideální scéna  pro blázny na čtyřkolkách.

V devět ráno, za soustavného deště, dorazilo deset členů našeho klubu na louku v Jedově a jako obvykle jsme působili mezi těmi krásnými  Jeepy, Kaďoury, Dočkami a bohužel  i mezi Gazíky a Uazy, trochu nepatřičně. Naštěstí měli někteří z nás na sobě maskáče.

Vedení závodu si  neumělo poradit  kdy máme vlastně jet, a tak jsme se přesunuli , za soustavného deště, do místního hostince. Sotva jsme si objednali přišla zpráva „okamžitě na trať“, a tak jsme nechali čaje  čajema a guláše  gulášema a mazali se doobléct, nalézt na čtyřkolky, abychom se dostavili na start.

Za soustavného deště se do vedení naší kolony postavil Defender  4x4, my za něj a vyrazili jsme. Čekalo nás 40 km v krásný krajině a na krásný trati, občas jsme potkali  v těch krásných i v těch ošklivých autech,  jiné účastníky závodu a míjeli se za oboustranného zdravení.

Na dvacátém kilometru, stále za soustavného deště, přišla sprcha: „Okamžitě a po silnici zpátky na start“! Nějakej kokot si stěžoval, že viděl  jak z nás odletuje na silnici (která byla pochopitelně plná bláta) bláto, no pan ředitel závodu (jak ovce) nás stáhl zpět. Děkuju všem těm, kteří se postarali o naší účast na pěti ročnících „Zlomené poloosy“, ale já se dalšího ročníku už nezúčastním.

Honza Kašpar

výsleky ke stažení v PDF:

vozíčkáři nad 450 zde

vozíčkáři do 450 zde

vozičkáři pravidelnost zde

choďáci zde