- článek z Českých motocyklových novin
text Petr Pour, foto autor a Agness
Blížím se k
fotbalovému hřišti, v jehož areálu se vše podstatné odehrává. Již z dálky je
z reprobeden slyšet hlas komentátora, míchaný s burácením motorů čtyřkolek. Bohužel
s sebou přivážím i déšť, takže místo vítání a prohlídky tratí se hned ukrýváme
pod husté listí koruny stromu. Nakonec se ukázalo, že to byly jediné dvě přeháňky
(druhá přišla vzápětí), které za pátek a sobotu na Chrast spadly.
Dávám se do řeči
s organizátory, kterými nebyl nikdo jiný než členové Motoklubu vozíčkářů. "Uspořádat
takovou akci není vůbec snadné. Naštěstí starosta města Tomáš Vagenknecht je
čtyřkolkám nakloněn, takže nám všemožně vychází vstříc, třeba poskytnutím
fotbalového areálu," řiká předseda klubu Jan Kašpar.
Volba
chrasteckého stadionu se osvědčila již v předchozích dvou letech, takže nebylo
důvodu, proč to měnit. Plácek za hřištěm znamenal dostatek prostoru pro
čtyřiadvacet hendikepova-ných jezdců, jejich doprovod a stan s občerstvením.
Matka příroda byla proti
Vše ale začalo
už v pátek v podvečer, kdy se účastníci do Chrasti sjížděli. Nějaké větší
seznamování nebylo potřeba, protože většina z nechodících čtyřkolkářů se
stejně zná. Při večerním posezení u živé muziky přišel čas na vyměňování si zkušeností s jednotlivými stroji a
úpravami.
Třešničkou na
pátečním dortu pak byl ohňostroj, který připravili členové spřáteleného motoklubu
K1400. Nutno dodat, že chlapík s
výmluvnou přezdívkou Viktor Čistič připravil rachejtle opravdu výborně.
Sobotní program
odstartovalo seznámení se samotnou tratí závodu. Kolem jednoho a půl
kilometru klikatého cross country vedlo kolem bývalého bazénu a po okraji
lesíka. Bohužel matka příroda se svými výkyvy v náladě do značné míry trať
zkrátila. Vichřice v předchozím týdnu totiž polámala památné stromy a i když by
bylo v silách organizátorů (s pomocí obyvatel Chrasti) je odstranit, muselo se
čekat na posudky památkářů. Trať proto netvořil okruh, ale jelo se systémem
?tam a zpět".
I přes toto
omezení se stihla odjet tři kola.
Kdo zrovna
nejezdil, mohl sledovat počínání leteckých modelářů a doprovodný program doplnili
seskokem na hrací plochu hřiště i parašutisti. V pravé poledne se pak všichni
odebrali na společnou projížďku
Férové závody
Dlouho před
závodem se organizátoři museli zabývat myšlenkou, jak dosáhnout co nejspravedlivějšího
hodnocení jednotlivých jezdců. Existuje totiž více druhů postižení a každé
jezdce omezuje jinak. ?Pro jedince s těžším postižením je v
případě, že není toto jeho postižení nijak zohledněno, závod silně demotivující.
Takový člověk pak pouze vinou svého těžšího postižení oproti méně postiženým
soupeřům nemá šanci. Závod se pak nedá nazývat závodem, ale je to poměřování
vzájemně nepoměřitelné skupiny různě postizených závodníků," nastiňuje
problematiku Vašek Dudáš.
Aby byly závody
spravedlivé, konzultovali organizátoři způsob výpočtu hendikepových
koeficientů s monolyžaři, kteří se účastní republikových, ale i evropských pohárů
a jsou s problematikou koeficientů dobře obeznámeni. Jak se tedy takový
výpočet aplikuje? "Závod jede zdravý
závodník s hendikepovaným, kteří jsou přibližně stejně dobří. Naměřený čas zdravého
vydělíme časem hendikepovaného a dostaneme koeficient. Koeficient je vlastně
přibližné číselné vyjádření toho, jaký má vliv postižení konkrétního závodníka
na jeho výkon. To je třeba udělat u každé kategorie postižení, " ukazuje
na příkladu Vašek Dudáš.
Takto mohli
pořadatelé vyhlásit nejen vítěze jednotlivých kategorií, ale i celkového.
Kategorie byly
čtyři - paraplegici, což jsou jezdci s ochrnutými dolními končetinami;
kvadruplegici s postižením i horních končetin, chodící s oporou a ženy, které
byly ve startovním poli tři s přibližně stejným postižením, takže nebylo
potřeba je rozdělovat do zvláštních kategorií.
Mimo tyto
kategorie se pohyboval patnáctiletý Matěj Vršecký, který je postižen dětskou
mozkovou obrnou, takže vůbec nemluví a velmi špatně se pohybuje. Když však
nasedl na svou čtyřkolku, bylo vidět, že se závodem baví. S vervou se zakousl
do tratě jako každý jiný.
Celkovým vítězem
se nakonec stal kvadruplegik Stanislav Hegeduš, ale daleko důležitější bylo
ukázat návštěvníkům, jak užitečnou pomůckou pro vozíčkáře taková čtyřkolka
je.
|
