- článek z Českých motocyklových novin
text Petr Pour, foto autor a Agness
Blížím se k fotbalovému hřišti, v jehož areálu se vše podstatné odehrává. Již z dálky je z reprobeden slyšet hlas komentátora, míchaný s burácením motorů čtyřkolek. Bohužel s sebou přivážím i déšť, takže místo vítání a prohlídky tratí se hned ukrýváme pod husté listí koruny stromu. Nakonec se ukázalo, že to byly jediné dvě přeháňky (druhá přišla vzápětí), které za pátek a sobotu na Chrast spadly.
Dávám se do řeči s organizátory, kterými nebyl nikdo jiný než členové Motoklubu vozíčkářů. "Uspořádat takovou akci není vůbec snadné. Naštěstí starosta města Tomáš Vagenknecht je čtyřkolkám nakloněn, takže nám všemožně vychází vstříc, třeba poskytnutím fotbalového areálu," řiká předseda klubu Jan Kašpar.
Volba chrasteckého stadionu se osvědčila již v předchozích dvou letech, takže nebylo důvodu, proč to měnit. Plácek za hřištěm znamenal dostatek prostoru pro čtyřiadvacet hendikepova-ných jezdců, jejich doprovod a stan s občerstvením.
Matka příroda byla proti
Vše ale začalo už v pátek v podvečer, kdy se účastníci do Chrasti sjížděli. Nějaké větší seznamování nebylo potřeba, protože většina z nechodících čtyřkolkářů se stejně zná. Při večerním posezení u živé muziky přišel čas na vyměňování si zkušeností s jednotlivými stroji a úpravami.
Třešničkou na pátečním dortu pak byl ohňostroj, který připravili členové spřáteleného motoklubu K1400. Nutno dodat, že chlapík s výmluvnou přezdívkou Viktor Čistič připravil rachejtle opravdu výborně.
Sobotní program odstartovalo seznámení se samotnou tratí závodu. Kolem jednoho a půl kilometru klikatého cross country vedlo kolem bývalého bazénu a po okraji lesíka. Bohužel matka příroda se svými výkyvy v náladě do značné míry trať zkrátila. Vichřice v předchozím týdnu totiž polámala památné stromy a i když by bylo v silách organizátorů (s pomocí obyvatel Chrasti) je odstranit, muselo se čekat na posudky památkářů. Trať proto netvořil okruh, ale jelo se systémem ?tam a zpět".
I přes toto omezení se stihla odjet tři kola.
Kdo zrovna nejezdil, mohl sledovat počínání leteckých modelářů a doprovodný program doplnili seskokem na hrací plochu hřiště i parašutisti. V pravé poledne se pak všichni odebrali na společnou projížďku
Férové závody
Dlouho před závodem se organizátoři museli zabývat myšlenkou, jak dosáhnout co nejspravedlivějšího hodnocení jednotlivých jezdců. Existuje totiž více druhů postižení a každé jezdce omezuje jinak. ?Pro jedince s těžším postižením je v případě, že není toto jeho postižení nijak zohledněno, závod silně demotivující. Takový člověk pak pouze vinou svého těžšího postižení oproti méně postiženým soupeřům nemá šanci. Závod se pak nedá nazývat závodem, ale je to poměřování vzájemně nepoměřitelné skupiny různě postizených závodníků," nastiňuje problematiku Vašek Dudáš.
Aby byly závody spravedlivé, konzultovali organizátoři způsob výpočtu hendikepových koeficientů s monolyžaři, kteří se účastní republikových, ale i evropských pohárů a jsou s problematikou koeficientů dobře obeznámeni. Jak se tedy takový výpočet aplikuje? "Závod jede zdravý závodník s hendikepovaným, kteří jsou přibližně stejně dobří. Naměřený čas zdravého vydělíme časem hendikepovaného a dostaneme koeficient. Koeficient je vlastně přibližné číselné vyjádření toho, jaký má vliv postižení konkrétního závodníka na jeho výkon. To je třeba udělat u každé kategorie postižení, " ukazuje na příkladu Vašek Dudáš.
Takto mohli pořadatelé vyhlásit nejen vítěze jednotlivých kategorií, ale i celkového.
Kategorie byly čtyři - paraplegici, což jsou jezdci s ochrnutými dolními končetinami; kvadruplegici s postižením i horních končetin, chodící s oporou a ženy, které byly ve startovním poli tři s přibližně stejným postižením, takže nebylo potřeba je rozdělovat do zvláštních kategorií.
Mimo tyto kategorie se pohyboval patnáctiletý Matěj Vršecký, který je postižen dětskou mozkovou obrnou, takže vůbec nemluví a velmi špatně se pohybuje. Když však nasedl na svou čtyřkolku, bylo vidět, že se závodem baví. S vervou se zakousl do tratě jako každý jiný.
Celkovým vítězem se nakonec stal kvadruplegik Stanislav Hegeduš, ale daleko důležitější bylo ukázat návštěvníkům, jak užitečnou pomůckou pro vozíčkáře taková čtyřkolka je.
|
