Koeficienty.
Tak jako v každém sportu, tak obzvlášť v závodech a kláních zdravotně postižených by mělo jít o radost ze soutěžení a otázka fair play by měla být vyzdvižena. Nastavení spravedlivé startovní čáry je v poměřování hendikepovaných sportovců klíčová záležitost a to na soutěžích všech disciplín světové či evropské úrovně, tak i na nižších úrovních. Má opodstatnění i na úrovni rekreačního zápolení. Pro jedince s těžším postižením je totiž v případě, že není toto jeho postižení nijak zohledněno silně demotivující. Takový člověk pak pouze vinou svého těžšího postižení oproti méně postiženým soupeřům nemá šanci. V tomto případě se pak již nedá závod nazývat závodem, ale je to poměřování vzájemně nepoměřitelné skupiny různě postižených závodníků.
To, že poměřování a závodění tělesně postižených a následné pojmenování nejlepších není triviální problém, je dáno obrovskými rozdíly v samotném postižení jednotlivých soutěžících.
Nejmarkantnější vlivy mající dopad na výsledek je nefunkčnost různých svalových partii. U paraplegiků je to zbytková síla a chabá nebo žádná opora nohou a nefunkční břišní svalstvo, popřípadě spastické křeče. U kvadruplegiků se pak přidávají ještě hůře ovladatelné ruce.
Vztaženo na čtyřkolky a zjednodušeně, za použití mezních příkladů to, že zápolení kvadruplegika, který hůře ovládá ruce, má problém s udržením rovnováhy v sedě a nohy bez kontroly, oproti soupeřovi jenž ruce ovládá dokonale, má funkční břišní svalstvo a je schopen částečně ovládat nohy, je přinejmenším nefér, snad uzná každý.
A právě pro tyto situace byly evropskými a světovými organizacemi zabývajícími se sportem tělesně postižených stanoveny různé systémy zohledňující míru postižení a tedy i
přepočítávací koeficienty.
Po prostudování dostupných materiálů a konzultacích s monolyžaři, kteří se účastní republikových, ale i evropských pohárů a jsou s problematikou koeficientů lépe obeznámeni než kdokoliv z řad MKV bylo zjevné, že jejich systém stanovení koeficientu je v podstatě univerzální pro závody, kde se jede na čas.
Princip výpočtu koeficientu si můžeme ukázat na zjednodušeném přikladu: Jede závod zdravý závodník s hendikepovaným, naměřený čas zdravého vydělíme naměřeným časem hendikepovaného a dostaneme koeficient. Koeficient je pak vlastně přibližné číselné vyjádření toho, jaký má vliv postižení konkrétního závodníka na jeho výkon. Tak to je třeba udělat u každé kategorie postižení.
Toto je jen zjednodušený základní příklad pro výchozí výpočet - koeficienty používané v paraolympijských sportech mají dlouholetou tradici a jsou upravovány a dolaďovány podle výsledků z předchozích let.
A teď tedy konkrétně k našim koeficientům - Nějak se začít musí (pokud teda vůbec začít chceme)
Kategorie - jeden návrh zněl takto:
A
|
kvadruplegici
|
0.678881095
|
B
|
paraplegici s nefunkčním břišním svalstvem vyšší léze
|
0.886353606
|
C
|
paraplegici nižší léze
|
0.926971792
|
D
|
TP opora nohou, chůze o berlích
|
0.960840131
|
- pro výpočet posloužily časy ze závodů v Chrasti 2007
{mxc}
|
